Podzimní a zimní ztráty včelstev a jak jim úspěšně čelit
K napsání tohoto článku mne vyprovokovaly stesky včelařů na ztráty včelstev v mém okolí. S varroázou jsem se setkal poprvé už pár let poté, co jsem začal včelařit. Bylo to v roce 1981, kdy jsme se s kamarádem a spolužákem Květošem Čermákem byli podívat za včelaři v okrese Ústí nad Orlicí, kde se tehdy varroáza vyskytla jako první a tehdy se to řešilo (samozřejmě neúspěšně) likvidací všech včelstev. Roztoč (tehdy nesprávně pojmenován jako Varroa Jacobsoni) byl tehdy nalezen v zimních vzorcích u více než 700 včelstev a u více než 200 včelařů, takže už u nás byl minimálně už v roce 1980. Včelařím tedy s roztočem Varroa destruktor letos 45 let a tak bych se rád podělil o své zkušenosti a definoval některé problémy a řešení soužití s ním.
Na sociálních sítích, ale také při osobních kontaktech se včelaři, se dozvídáme o značných ztrátách včelstev již od září. Tyto vysoké počty ztrát však nejsou výsadou tohoto roku, ale toto se opakuje už v mnoha posledních letech. Píši o ztrátách, protože o úhyn v pravém slova smyslu vlastně nejde. Včelaři nacházejí prázdné úly bez včel nebo jen s hrstkou včel a matkou, přitom v úlech se nachází dostatek zásob. Příčina je velmi jednoduchá – varroáza, která zlikvidovala zimní generaci včel. Ještě na začátku podzimu přitom byly úly plné včel schopné plnit ve včelstvech všechny funkce včetně ošetřování plodu či ochrany zimních zásob. Bohužel všechny tyto včely byly tzv. „letní“ bez tukového tělíska, tedy bez možnosti přečkat zimní období. Tyto včely se přirozeně v průběhu podzimu z úlů vytrácejí.
Kde jsou příčiny této v posledních letech časté situace a to i na velkých částech obcí, okresů či dokonce krajů? I zde je odpověď z mých zkušeností celkem jednoduchá – klimatická změna, která mimo jiné produkuje velmi teplé a hlavně dlouhé podzimy. Protože celý svůj profesní život pracuji v zemědělství jako zootechnik a včelař pamatuji, že ještě v 80. a 90. letech jsme se třeba v září báli, a oprávněně, mrazů, které mohly nebo i poškodily kukuřici na siláž. To už prakticky v posledním čtvrtstoletí nehrozí. V 80. a 90. letech docházelo také k takto plošným ztrátám včelstev, ale jen výjimečně, protože teplý podzim byl spíše výjimkou. Teplý podzim nemá přímý vliv na životní cyklus roztoče, ale má velký vliv na stav včelstva, konkrétně plodování. V dobách, kdy přicházela studená perioda s ranními mrazíky a studenými dny v září, říjnu, přestávala včelstva plodovat dříve a tím bylo léčeni včelstev od poloviny října smysluplné a maximálně účinné. To už ale právě v poslední době neplatí a včelstva plodují ještě i začátkem listopadu. Pokud tedy včelař fumiguje 2x nebo 3x v říjnu je efekt likvidace roztoče nulový. Nemusí to zachránit ani případné ošetření aerosolem v listopadu či prosinci. Ani tato metoda není stoprocentní a do další sezóny startují včelstva s velkou zátěží roztočů, kteří se od předjaří rozmnožují geometrickou řadou, neumožní vzniku dlouhověkých zimních včel a podzim pak přináší zmíněné ztráty včelstev. Chtěl bych zde zdůraznit, že letošní ztráty mají jedinou příčinu - v špatném ošetření včelstev proti varroáze v loňském podzimu! Zde mám obavy z podzimu roku 2025, neboť letos včelstva (hlavně v nižších polohách) plodovala ještě začátkem listopadu, veškeré ošetření v říjnu bylo neúčinné a pokud včelař neošetřil včelstva v listopadu, prosinci aerosolem, tak je jejich přežití do roku 2026 prakticky nemožné. Včelaři opravdu těžko chápou, že o přežití svých včelstev rozhodují v předešlém roce!
K zamezení ztrát včelstev je tedy nutné sledovat pečlivě teploty a počasí v září a říjnu. Na základě toho pak odhadnout bezplodé období ve včelstvech a účinně aplikovat fumigací nebo aerosolem Varidol. Zde si troufnu napsat, že kdo nemá přístup k ošetření aerosolem, nevyhne se ztrátám včelstev!!! Myslím, že investice do vlastního vyvíječe a kompresoru sice není malá, ale určitě se vyplatí. A proč preferuji aerosolové ošetření? Ošetření fumigací je účinné pouze při teplotě nad 10°C! Ošetření aerosolem je možné až do -5°C. Ještě jednou zopakuji letošní zkušenost. Dokud byly teploty v říjnu nad 10°C, byl ve včelstvech plod. Pak padly teploty pod 10°C a kdo ošetřoval fumigací, tak neúčinně a pokud neměl přístup k aerosolovému ošetření, tak bude za rok plakat. Samozřejmě je ještě šance na jaře – vyřezání nebo nátěr plodu a následná fumigace, ale to ze zkušeností je už z nouze cnost.
Ještě jednu věc je potřeba zmínit v systému podletního a podzimního ošetření včelstev. Především v hustě zavčelených místech (což je skoro celé území ČR) je prakticky nevyhnutelné ošetření po posledním medobraní. Toto ošetření je nutné pro ochranu vznikající zimní generace včel. Orientačně je toto období od 15. července do 25. září. V tomto je možno použít do včelstev Gabon nebo Formidol. Řada včelařú dnes také používá pásky nebo ubrousky napuštěné kyselinou šťavelovou s glycerinem. Co se týče Gabonu, tak je použití poměrně jednoduché, ale je velmi nutné dodržet jednu zásadu – zavěšení mezi plodové plásty. Abych nemusel po měsíci znovu úl rozebírat, převěšuji plodové plásty do horního nástavku (pokud tam plodové plásty už nejsou). K použití Formidolu – u některých včelstev, možná až 30%, byla potvrzena nízká účinnost. Tato včelstva dokáží účinně páry kyseliny odvětrat a k roztočům se tak účinná látka vůbec nedostane. I jediné neošetřené včelstvo pak výrazně snižuje smysl ošetření ostatních včelstev na stanovišti. Nakonec pár slov k páskům s kyselinou šťavelovou. Není to u nás zatím schválený léčebný postup, ale u řady včelařů je to běžné už spoustu let. V Polsku se již tyto pásky dají běžně koupit. U nás je potřeba si je vyrobit svépomocí. Chtěl bych jen upozornit, že při práci s kyselinou šťavelovou je potřeba dodržovat docela přísná bezpečnostní opatření, která spočívají hlavně v používání ochranných pomůcek – ochrana před výpary, ochrana před potřísněním kůže.
Je samozřejmě možné čelit varroáza i jinými metodami než aplikací Varidolu a Gabonu. Jedná se o aplikaci organických kyselin – šťavelové, mravenčí apod. Z mých zkušeností to je ale mnohem pracnější, dražší, s nejrůznějšími vedlejšími účinky, nepříznivější pro včelstvo z důvodu velkého počtu zásahu v průběhu celého roku a hlavně dost často s nejistým výsledkem. Především pro začínající včelaře toto není vhodné. Je potřeba dosti značných zkušeností a znalostí jak z chovu včel tak i s použitím těchto přípravků.
1. Cílem podzimního ošetření musí být mít včelstva na konci kalendářního roku bez roztočů
2. I první fumigace musí být provedena ve včelstvech bez plodu a při teplotě nad 10°C – nejdříve tedy na konci října spíše začátkem listopadu
3. Druhé a třetí ošetření musí být provedeno v listopadu popřípadě i v prosinci, kdy už jsou včelstva bez plodu, ale je bezpodmínečně nutné dodržet teplotu nad 10°C nebo aplikace léčiva formou aerosolu (zde do mínus 5°C)
4. Letní ošetření včelstev vložením např. Gabonu Flum – ihned po posledním medobraní (většinou v červenci) má plnohodnotný význam pouze tehdy, pokud nedojde k příliš masívnímu rozmnožení roztoče v řádu 3000, 4000 nebo i více. K takovému množství nedojde, pokud včelstvo startuje na jaře bez roztočů nebo jen s jednotkami kusů
Ošetření včelstev je plně v rukou včelaře, na rozdíl od jiných hospodářských zvířat, kde mezi zvíře a chovatele vstupuje veterinární lékař. Měli bychom k tomuto proto přistupovat se stejnou profesionalitou. Často se setkávám s názorem, že systém podzimního ošetřování včelstev VARIDOLEM s účinnou látkou Amitrázem je zastaralý, neúčinný a je potřeba ho změnit. Můj názor je, že systém je dobrý, ale je nutno striktně dodržovat zásady, které jsem se snažil popsat. Že tento systém funguje, dokazuje i náš včelařský provoz, kde jsme bez ztrát způsobených varroázou.