Význam jednoduché úlové stěny
Přestože včelařský svět ve všech klimatických pásmech používá v drtivé většině úly typu Langstroth - samozřejmě s neuteplenou stěnou nástavku nejčastěji o tloušce pouhých 19 mm, v Čechách a na Moravě je stále dost zastánců a propagátorů uteplených úlů. Bohužel je mezi nimi řada včelařských autorit a také na včelařském učilišti v Nasavrkách jsou tyto úly celou řadou přednášejících preferovány. Naštěstí proti tomu u nás přibývá začínajících včelařů, kteří spojují svou včelařskou budoucnost už výhradně s tenkostěnnými úly a nejčastěji se jedná o Langstroth a v menší míře i Optimal.
Před téměř 30 lety jsem do časopisu Včelařství napsal článek o této problematice. V té době byly neuteplené úly u nás spíše raritou. Pro zajímavost a na přání mých včelařských přátel jsem tento článek přepsal a doplnil několika fotografiemi. Myslím že drtivá většina údajů a tvrzení uvedených v tomto článku je aktuální i dnes.
Význam jednoduché úlové stěny
V posledních letech přešlo mnoho našich včelařů na racionální ošetřování včelstev v nástavkových úlech. Nejčastěji to byly tachovské nástavkové úly, ale nemálo bylo také těch, kteří začali včelařit v jiných typech. Nový typ úlu si vynucují nejen zhoršující se ekologické podmínky, ale také světový i evropský trend vývoje včelařství. Odmítání cizích zkušeností a setrvávání na strnulých úlových systémech bránilo a ještě dnes brání dynamickému rozvoji našeho včelařství. nízké medné výnosy se nedají omluvit vždy jen nepřízní počasí, špatným stanovištěm apod., ale svou vinu zde nese i nevhodný typ úlu odvozený od zastaralých názorů na biologii včelstva.
Do popředí zájmu se dostávají jednostěnné, většinou nízkonástavkové úly, kterým je právem přisuzována velká budoucnost, a lze očekávat větší rozšíření těchto úlů po celé republice. Jeden z typů a provozní metody včelaření v něm popsal ve Včelařství v roce 1976 př. Boháč.
Přestože dosavadní zkušenosti s těmito úly u nás jsou více než dobré, přetrvává u řady včelařů nedůvěra k některým prvkům tohoto úlu. Nejčastěji jsou to jednoduché stěny, systém větrání apod..
O otázce jednoduchých stěn už toho bylo mnoho napsáno, ale přesto bych se k ní chtěl znovu vrátit.,
Ve Skandinávii, USA, Kanadě, SSSR a v řadě dalších zemí se úly s jednoduchými stěnami používají již mnoho let s velmi dobrými výsledky. Námitka, že u nás jsou jiné klimatické podmínky, která je tak často vyslovována, zde nemůže obstát. Nikdo přece nemůže tvrdit, že zimy ve Skandinávii, Kanadě nebo v severních státech USA jsou příznivější než u nás.
Ne nízkých, ale vysokých teplot v létě bychom se měli obávat. Těm však lze čelit správným umístěním nebo zastíněním úlů. K udržení vhodné úlové teploty přispívá také blízký zdroj vody.
Zkušenosti se zimováním v těchto úlech ukázaly, že včelám chlad nejen neškodí, ale naopak je pro ně prospěšný. V řadě zemí byly prováděny pokusy s tzv. bzmrazým přezimováním (ve stébnících, sklepech, elektricky vtápěné úly). Včelstva dobře vyzimovala při malé spotřebě zásob, ale jarní i letní rozvoj byl proti včelstvům zimovaným chladně daleko pomalejší. Také medné výnosy zdaleka nedosáhly úrovně volně zimovaných včelstev.
Někteří včelaři byli možná zklamáni špatnými výsledky nebo i úhyny včelstev při přechodu na tyto úly. Důvodem neúspěchu však byla v převážné většině případů slabá včelstva nebo malé zásoby. Jedině silná včelstva totiž mohou vytvořit dostatečně tlustou a hustou izolující "slupku", která snižuje vyzařování tepla z včelího hroznu na minimum. Hodně včelařů je dnes přesvědčeno, že má v úlech silná včelstva. Opak je však v mnoha případech pravdou. Sílu svých včelstev často přeceňujeme a to, co považujeme za silné včelstvo, je v nejlepším případě jen včelstvem průměrným. Za silná považujeme dnes zazimovaná včelstva o hmotnosti minimálně 3 kg, ale lépe 3,5 až 4 kg. S takovými včelstvy pak již můžeme bez obav přečkat i tu nejchladnější zimu a můžeme očekávat, že chladné a vzdušné zimování bude mít příznivý vliv na jarní a letní rozvoj včelstva při dodržení všech ostatních podmínek. Taková včelstva nám pak dají vysoké medné výnosy. U opravdu silných včelstev zaznamenáme přínosy i ve dnech, kdy u slabších dojde dokonce k úbytku. Platí zde bezesporu rovnice, že výkonné včelstvo = silné a zdravé včelstvo.
Námitky, že silná včelstva spotřebují v zimě mnoho krmiva, jsou také neudržitelné. Spotřeba zásob na 1 kg včel je u silných včelstev daleko nižší než u slabých. Řada výzkumů pak dokonce dokazuje, že silná včelstva mohou mít i absolutně nižší spotřebu proti slabým. Vysvětlení můžeme najít ve výzkumech dr. Farrara, který zjistil, že včela může uvnitř hroznu s plným medným váčkem vydržet bez dalšího příjmu potravy asi 16 dnů, avšak ve studené okrajové zóně zimního hroznu mohou včely z důvodu nepatrné životní aktivity vydržet bez příjmu potravy až 7 týdnů. Silnější včelstvo pak do studené okrajové zóny může oddisponovat relativně i absolutně více včel, čímž se výrazně snižuje spotřeba zásob. I když bude celková spotřeba zásob větší, vynahradí nám ji tato včelstva vyšším medným výnosem. Větší zásoby dodané hned po snůšce jsou však nezbytné a měly by činit minimálně 20 až 25 kg. Odpadá nám přitom jarní podněcování.
Zdravá a silná včelstva s mladými výkonnými matkami začínají plodovat už v lednu a vycházejí ze zimování posilněna, připravena využít nejranější snůšku. Toto je něco zcela nezvyklého, neboť i dnes je ještě mnoho včelařů, kteří jsou rádi, když jim včelstva pouze přezimují.
Nezbytným činitelem pro výchovu plodu v zimě je dostatečná zásoba pylu, která by měla činit alespoň 30 dm2. Nedostatečné množství pylu v zimě je hlavním důvodem jarního oslabení včelstev. Včelstva zaopatřená na zimu dostatečným množstvím pylu, dostupného pro zimní hrozen, vymění uhynulé podzimní včely za nové a v době, kdy je dostupný pyl z jarních květů, mají už spoustu plodu. Taková včelstva rychle sílí v době, kdy jiná, nemající takovéto zásoby, ještě slábnou. Silná včelstva, posilněná přes zimu výchovou plodu, často nasbírají už v době květu pampelišky více medu, než ho spotřebovala přes zimu. Naproti tomu včelstva, zimováná bez pylu, donesou v té době jen takové množství, které pokrývá pouze jejich denní potřebu.
Tenké stěny umožňují v slunečných zimních dnech snadnější a intenzívnější vyhřátí vnitřku úlu a včely jsou vylákány k žadoucímu proletu. Takovýto zimní prolet v době, kdy je ještě sníh, vyvolává dvojí kladný efekt - zdravé včely se zbaví výkalů, slabé a nemocné včely hynou na sněhu. Oddělením zdravých od nemocných včel dochází tedy k samoozdravění včelstva. Včelstva v izolovaných úlech tyto možnosti proletu nevyužijí, protože oteplení nepocítí.
Chladné zimování má také další vliv na zdravotní stav včelstva. Nosemové onemocnění a úplavice jsou podporovány vysokou teplotou v zimním hroznu. Úplavice je způsobena přeplněním výkalového vaku. K přeplnění může dojít buď nadměrnou spotřebou potravy, nebo vysokým obsahem vody ve výkalech. Při teplotě pod 20°C tato voda prostupuje z výkalového vaku přes rektální žlázu do krve a může být odpařena. Udržuje-li se teplota nad 20°C, nemůže včela tuto vodu z výkalů odstranit. Také pro potírání nosemy je důležité, aby teploty v zimním hroznu klesly pod 20°C, při kterých se zabrání množení původce.
Jednostěnné a nejlépe nízkonástavkové úly by měly být pro svou jednoduchost a vysokou efektivnost včelaření v nich, velkým přínosem pro další rozvoj našeho včelařství. Je však nutné se učit v těchto úlech včelařit, naučit se nové technologii ošetřování, oprostit se od dřívějších názorů na život včelstva.
Zkušenosti s neuteplenými úly
V neuteplených úlech včelařím přes 30 let. Nikdy jsem o vhodnosti do našich podmínek nepochyboval a mohl jsem si tyto úly vyzkoušet od teplé oblasti na opavsku až po chladné stanoviště na vítkovsku a budišovsku (nadmořská výška 600 m).Znám však i včelaře, kteří úspěšně včelaří i v nadmořské výšce nad 1000 m. Vyzkoušel jsem v těchto úlech také různé rozměry rámků - 42x36, 42x17, 39x30 a 39x17. Po těchto zkušenostech si troufám tvrdit, že úly s jednoduchou stěnou nástavku jsou vhodné do všech podmínek a nezáleží na velikosti rámku, který je v nich použit, což mi potvrdilo to nejdůležitější kriterium - medný výnos.
V posledních letech včelařím také v tachovských úlech z důvodu produkce oddělků na rámkové míře 39x24, o které je přece jen největší zájem. Tyto úly jsou samozřejmě uteplené a také v nich dosahuji stejných výnosů, jako v úlech neuteplených. Používám k nim sice jako medníkové jednoduché devítirámkové nástavky 42x15 nebo 39x17, ale toto nemá na srovnání určitě žádný vliv. Jak je z fotografie patrné - jeden jednoduchý nástavek zůstává i na zimu.
Pravidelně mi dokonce zůstává celá řada sololitových nástavků (3 mm tloušťka) u přezimujících včelstev a na kvalitu vyzimování to nemá žádný vliv. Ing. Čermák zimuje dokonce včelstva v úlech, které mají pouze sololitové nástavky -http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/.
V diskuzích se zastánci uteplených úlů uvádím tento příměr: Otevřete-li si v zimě, v mrazu okno obývacího pokoje, je také úplně jedno, jak jsou silé stěny domu. V pokoji je brzy stejná teplota, jako venku. Stejně tak je tomu při otevřeném česnu neřku-li zasíťovaném dnu.