Hlavní menu
  Vyhledávání

Vyhledat text

PF 2012



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 24. 12. 2011 |
PRODEJ ODDĚLKŮ A MATEK na rok 2012

Dnes byl zahájen příjem objednávek na oddělky a matky na rok 2012. Více zde.

 



| Autor: Jiří Pravda | Vydáno dne 04. 10. 2011 |

Čas od času se na nejrůznějších fórech objeví diskuse o rozdílech mezi těmito soustavami a rozdílech v technologii ošetřování včelstev. Oba tábory zastánců vždy tvrdošíjně hájí jejich přednosti. Byl jsem u vzniku Optimalu a dodnes v nich mám ještě okolo 50 včelstev. Pro můj způsob včelaření mi však již příliš nevyhovují. Po letech experimentů a slepých uliček jsem se dopracoval k úlovému systému, který mi plně vyhovuje, díky němuž je můj provoz, který je jediným zdrojem mých příjmu rentabilní, schopný produkovat kvalitní jednodruhové medy a práce není přehnaně fyzicky náročná. Můj úlový systém má v nástavku 9 rámků míry 42x15.



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 08. 02. 2010 |

Průkopník rakouského chovu matek

nar. 15.6.1871 v městečku Carpano na Istrii - zemřel 25.5.1953 v Mistelbachu

Jeho otec se narodil v Těšíně a matka pocházela z Olomouce. Když byly Guidovi 4 roky, přestěhovali se z Istrie do Těšína nad Olší. Zde absolvoval základní i střední školu a také učitelský ústav. Jako mladý učitel učil na řadě míst severní Moravy a později pak již v Dolním Rakousku.


Od dětství se zajímal vším co souviselo s přírodou. Než se začal zabývat chovem včelstev, věnoval se také chovu a výcviku loveckých psů a chovem kanárů. Také se naučil roubování ovocných stromů, což byl jeden z jeho mnoha koníčků. Fascinovala ho také botanika a zabýval se šlechtěním růží a jiřin. Jednou z jeho vášní byl lov, kterému se věnoval až do 70 let. Guido Sklenar byl velmi všestranný člověk. Byl také vynikající hudebník. Hrál perfektně na housle, violu, violoncello, kontrabas, klavír a varhany. Hrál v mnoha souborech - zábavníchi komorní hudbu. Byl sbormistrem a aktivním varhaníkem v místním kostele. Pracoval v hasičském sboru, jako poctivý a spolehlivý člověk dělal pokladníka i tajemníka ve spořitelně, doučoval studenty, byl vynikajícím preparátorem zvířat, psal odborné články (jeho motto bylo:"Kdo píše zůstává"), byl funkcionářem v celé řadě včelařských organizací. Člověk si až klade otázku, jak tolik věcí mohl dělat s tak příkladnou dokonalostí.

 



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 31. 10. 2009 |

Jednoduchá úlová stěna

Přestože včelařský svět ve všech klimatických pásmech používá v drtivé většině úly typu Langstroth - samozřejmě s neuteplenou stěnou nástavku nejčastěji o tloušce pouhých 19 mm, v Čechách a na Moravě je stále dost zastánců a propagátorů uteplených úlů. Bohužel je mezi nimi řada včelařských autorit a také na včelařském učilišti v Nasavrkách jsou tyto úly celou řadou přednášejících preferovány. Naštěstí proti tomu u nás přibývá začínajících včelařů, kteří spojují svou včelařskou budoucnost už výhradně s tenkostěnnými úly a nejčastěji se jedná o Langstroth a v menší míře i Optimal.
Před téměř 30 lety jsem do časopisu Včelařství napsal článek o této problematice. V té době byly neuteplené úly u nás spíše raritou. Pro zajímavost a na přání mých včelařských přátel jsem tento článek přepsal a doplnil několika fotografiemi. Myslím že drtivá většina údajů a tvrzení uvedených v tomto článku je aktuální i dnes.



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 30. 10. 2009 |

V žádném jiném chovu hospodářských zvířat se nelpí na zastaralých principech tolik, jako ve včelařství

V 60. a 70. letech minulého století vydával Československý svaz včelařů „Včelařský magazín“ (později pod názvem „O včelách a včelařích“). Bylo to velmi zajímavé čtení i pro nevčelaře – povídky a zajímavosti ze včelařského prostředí, recepty na výrobky z medu apod. Řada článků však byla i na dobré odborné úrovni a některé informace a zkušenosti z nich jsou zajímavé dnes. Hned v prvním Včelařském magazínu (1967) mne zaujal článek s názvem „Reforma úlová z hlediska biologického“, s jehož obsahem bych vás rád seznámil.



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 30. 10. 2009 |

V roce 2008 otevřel tento problém šéfredaktor časopisu Včelařství Mgr. Petr Prokeš. Do té doby jsem si myslel, že obojí spojení je možné. Také v příbuzných slovanských jazycích, jako je polština a slovenština, jsou tato spojení používána. V polštině tedy gospodarstwo pszczelarskie x pszczele, když nejpoužívanější je gosp. pasieczne. Ve slovenštině opak běžně používáno spojení jak včelárska farma, tak i včelia farma. Mgr. Prokeš však začal tvrdit, že jedině spojení včelí farma je jedině správně. Nutno dodat, že po konzultaci s jazykovým ú stavem. Včelí farma je prý místo, kde se chovají včely a včelařská farma je pro chov včelařů. Jeho posedlost spojením „včelí farma“ šla až tak daleko, že mi zcenzuroval i můj inzerát, který obsahoval název mé firmy – Včelařská farma Holasovice!



| Autor: Ing.Břetislav Pravda | Vydáno dne 28. 10. 2009 |
index | 1-7 | následující | Celkem 9 článků

 

Powered by phpRS
Copyright 2006 - Ing.Břetislav Pravda a Jiří Pravda
mapa stránek