Čas od času se na nejrůznějších fórech objeví diskuse o rozdílech mezi těmito soustavami a rozdílech v technologii ošetřování včelstev. Oba tábory zastánců vždy tvrdošíjně hájí jejich přednosti. Byl jsem u vzniku Optimalu a dodnes v nich mám ještě okolo 50 včelstev. Pro můj způsob včelaření mi však již příliš nevyhovují. Po letech experimentů a slepých uliček jsem se dopracoval k úlovému systému, který mi plně vyhovuje, díky němuž je můj provoz, který je jediným zdrojem mých příjmu rentabilní, schopný produkovat kvalitní jednodruhové medy a práce není přehnaně fyzicky náročná. Můj úlový systém má v nástavku 9 rámků míry 42x15.

Průkopník rakouského chovu matek

nar. 15.6.1871 v městečku Carpano na Istrii - zemřel 25.5.1953 v Mistelbachu

Jeho otec se narodil v Těšíně a matka pocházela z Olomouce. Když byly Guidovi 4 roky, přestěhovali se z Istrie do Těšína nad Olší. Zde absolvoval základní i střední školu a také učitelský ústav. Jako mladý učitel učil na řadě míst severní Moravy a později pak již v Dolním Rakousku.

Od dětství se zajímal vším co souviselo s přírodou. Než se začal zabývat chovem včelstev, věnoval se také chovu a výcviku loveckých psů a chovem kanárů. Také se naučil roubování ovocných stromů, což byl jeden z jeho mnoha koníčků. Fascinovala ho také botanika a zabýval se šlechtěním růží a jiřin. Jednou z jeho vášní byl lov, kterému se věnoval až do 70 let. Guido Sklenar byl velmi všestranný člověk. Byl také vynikající hudebník. Hrál perfektně na housle, violu, violoncello, kontrabas, klavír a varhany. Hrál v mnoha souborech - zábavníchi komorní hudbu. Byl sbormistrem a aktivním varhaníkem v místním kostele. Pracoval v hasičském sboru, jako poctivý a spolehlivý člověk dělal pokladníka i tajemníka ve spořitelně, doučoval studenty, byl vynikajícím preparátorem zvířat, psal odborné články (jeho motto bylo:"Kdo píše zůstává"), byl funkcionářem v celé řadě včelařských organizací. Člověk si až klade otázku, jak tolik věcí mohl dělat s tak příkladnou dokonalostí.

Jednoduchá úlová stěna

Přestože včelařský svět ve všech klimatických pásmech používá v drtivé většině úly typu Langstroth - samozřejmě s neuteplenou stěnou nástavku nejčastěji o tloušce pouhých 19 mm, v Čechách a na Moravě je stále dost zastánců a propagátorů uteplených úlů. Bohužel je mezi nimi řada včelařských autorit a také na včelařském učilišti v Nasavrkách jsou tyto úly celou řadou přednášejících preferovány. Naštěstí proti tomu u nás přibývá začínajících včelařů, kteří spojují svou včelařskou budoucnost už výhradně s tenkostěnnými úly a nejčastěji se jedná o Langstroth a v menší míře i Optimal.
Před téměř 30 lety jsem do časopisu Včelařství napsal článek o této problematice. V té době byly neuteplené úly u nás spíše raritou. Pro zajímavost a na přání mých včelařských přátel jsem tento článek přepsal a doplnil několika fotografiemi. Myslím že drtivá většina údajů a tvrzení uvedených v tomto článku je aktuální i dnes.

V žádném jiném chovu hospodářských zvířat se nelpí na zastaralých principech tolik, jako ve včelařství

V 60. a 70. letech minulého století vydával Československý svaz včelařů „Včelařský magazín“ (později pod názvem „O včelách a včelařích“). Bylo to velmi zajímavé čtení i pro nevčelaře – povídky a zajímavosti ze včelařského prostředí, recepty na výrobky z medu apod. Řada článků však byla i na dobré odborné úrovni a některé informace a zkušenosti z nich jsou zajímavé dnes. Hned v prvním Včelařském magazínu (1967) mne zaujal článek s názvem „Reforma úlová z hlediska biologického“, s jehož obsahem bych vás rád seznámil.

V roce 2008 otevřel tento problém šéfredaktor časopisu Včelařství Mgr. Petr Prokeš. Do té doby jsem si myslel, že obojí spojení je možné. Také v příbuzných slovanských jazycích, jako je polština a slovenština, jsou tato spojení používána. V polštině tedy gospodarstwo pszczelarskie x pszczele, když nejpoužívanější je gosp. pasieczne. Ve slovenštině opak běžně používáno spojení jak včelárska farma, tak i včelia farma. Mgr. Prokeš však začal tvrdit, že jedině spojení včelí farma je jedině správně. Nutno dodat, že po konzultaci s jazykovým ú stavem. Včelí farma je prý místo, kde se chovají včely a včelařská farma je pro chov včelařů. Jeho posedlost spojením „včelí farma“ šla až tak daleko, že mi zcenzuroval i můj inzerát, který obsahoval název mé firmy – Včelařská farma Holasovice!

  Na zadní straně obálky časopisu včelařství č.10/1998 mne zaujal snímek slunečního tavidla tzv. ondřejovského typu. Kvůli bočním odražečům ve tvaru trychtýře bylo netradiční svým vzhledem.
Začal jsem pátrat po autorovi tohoto tavidla. Je jím Miroslav Páleník, bývalý zaměstnanec ondřejovské hvězdárny. Toto tavidlo již několikrát vystavoval. Bylo také tématem jeho seminární práce v Ústřední včelařské škole v Nasavrkách (srpen 1991). Uvedenou seminární práci je možno si vypůjčit v knihovně ČSV v Praze. Na základě korespondence s přítelem Páleníkem a prostudování jeho seminarky, jsem podobné tavidlo sestrojil.

aktualizováno: Zkušenosti s provozem 2009