Krmivo pro včely APIVITAL

Reakce na článek "Rizika používání tekutých krmiv" publikovaný v měsíčníku Včelařství č. 6/2014 za VÚVč v Dole Dr. Ing. Kamlerem

25.07.2014

V měsíčníku Včelařství, v čísle 6/2014, uveřejnil Dr. Ing. Kamler článek "Rizika používání tekutých krmiv". Protože jsou v článku uvedeny nepřesnosti a protože to není poprvé, kdy vědci z VÚVč publikují sporné informace, rozhodl jsem se na to reagovat. Níže uvedený text jsem zaslal 2.7.2014 redakci Včelařství s žádostí o uveřejnění.

Jako včelař a majitel ochranné známky krmiva pro včely Apivital®, bych rád reagoval na zavádějící skutečnosti, které jsou publikovány a přednášeny Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Tedy autoritou, která by naopak měla širokou základnu včelařů objektivně informovat a "podporovat zavádění nových a progresivních poznatků a výsledků vědy, techniky, výzkumu a vývoje do včelařství" – citováno ze stanov Českého svazu včelařů, o.s

Naposledy se tak stalo v článku "Rizika používání tekutých krmiv" publikovaném v měsíčníku Včelařství, číslo 6/2014.
V uvedeném článku jsou všechna tekutá krmiva pro včely hozena do jednoho pytle a je o nich prohlašováno, že jsou nevhodná nebo nebezpečná, že mají negativní vliv na kvalitu medu a že kazí jeho dobré jméno. Taková vyjádření považuji přinejmenším za neprofesionální.

Pokrok se nezastaví. Tak jako v mnoha jiných oborech. Nové věci musí být lepší než ty staré a zažité. A je nepochybné, že časem se plně prosadí krmiva v tekuté formě a jde jen o to, zda tento pokrok budeme spoluvytvářet a nebo zda časem zjistíme, že na nás opět svět nečekal.

Když jsem začal vyvíjet své krmivo pro včely, právě proto jsem na úplném začátku pracoval na jeho co nejvhodnějším složení a prováděl konzultace se včelaři, kteří již krmili tekutými cukry v Čechách i v zahraničí. Hovořil jsem s odborníky, např. na fakultě VŠCHT v Praze s p. Ing. Slukovou, Ph.D., a také jsem mj. provedl konzultaci s panem ing. Titěrou z VÚVč v Dole.

Na základě získaných zkušeností a informací jsem uvedl na trh produkt, který je pro české včelaře svou cenou a kvalitou naprosto bezkonkurenční. Neobsahuje žádnou triózu, žádnou maltózu ani další vyšší cukry, na které pisatel ve svém článku upozorňuje. Neobsahuje žádné škrobové zbytky. Obsah HMF mi ve VÚVč v Dole naměřili u posledního předloženého vzorku z ledna tohoto roku 1,8mg/kg.
Převaha fruktózy v krmivu a vyvážený poměr glukózy a sacharózy jednoznačně potlačují sklon zásob ke krystalizaci. Těchto cukerných interakcí nelze dosáhnout při krmení sacharózou!!!
O těchto skutečnostech VÚVč v Dole dobře ví, rozbory krmiva Apivital® sám provedl.

Falšování medu, ochranná známka "Český med"

Článkem Ing. Kamlera s apelem na pověst českého medu je včelařům podsouváno, že pro zachování ochranné známky je třeba krmit sacharózou s nevysloveným podtextem vyvolat v nich dojem, že užitím kvalitního tekutého krmiva se dopouštějí přinejmenším neetického jednání. Toto je zdůvodňováno naprosto zavádějícími argumenty. Proti tomu se naprosto důrazně ohrazuji.

Pravda je taková, že falšování medu není především otázkou technologie, ale otázkou morálky. Když totiž med falšovat nechceme, náš med falšovaný nebude ať již krmíme kvalitním tekutým nebo krystalovým cukrem. Pokud někdo chce falšovat med, je v podstatě úplně jedno, čím zakrmil.
Mimochodem dnes již každý ví, na kterém článku cesty od včel ke spotřebiteli dochází k nejmasivnějšímu falšování medu - a že to není při krmení včelstev.

Všichni, kdo krmí vychvalovaným rafinovaným cukrem krystalem (a nikdo neví, zda jeho cukr je řepného nebo třtinového původu !!!) ho podávají včelám ve formě tekutého krmiva. Pouze jeho kvalita je nesrovnatelně nižší než kvalitní tekuté krmivo pro tento účel vyrobené.

Ve skutečnosti platí:
Za prvé, hodlá-li se někdo dopustit neetického jednání, pak sacharóza je nejlepší cukr pro případné sofistikované falšování medu a to zcela nezpochybnitelně!
Za druhé, sacharóza je pouze zcela náhodou cukr, který včela umí zpracovat. Rozhodně existují cukry, které jsou pro včely daleko vhodnější. Pokud někdo tvrdí opak, tak vědomě lže.

Závěrem.

Je tudíž rafinovaný cukr krystal pro včelaře opravdu taková výhra? Nebo jde o rafinovaný postoj VÚVč v Dole?
Střípkem do mozaiky pro nezávislého čtenáře může být i fakt, že VÚVč v Dole v zastoupení p. Ing. Titěrou na mém projektu krmiva pro včely osobně požadoval, cituji, "participaci".
Další věc, kterou p. Ing. Titěra zmínil je to, cituji "můžeme ovlivňovat 50 000 včelařů". Jak dnes vidím, tak ovlivňují.
Je na čase, aby se VÚVč v Dole začal chovat nezávisle, plnit funkci odbornou a na nás včelařích je, abychom to razantně vyžadovali. Protože VÚVč v Dole se bez včelařů neobejde, ale my včelaři bez něho ano. Pokud totiž budou manipulace, zkreslování a totalitní chápání světa některých členů VÚVč pokračovat, může velice rychle začít platit, že včelařství u nás má tři zásadní problémy, varroázu, mor a VÚVč.

Petr Hůlek

 
Zdroj: www.apivital.cz