Sedm let včelaření v Mini úlcích

• 

 

V posledních dvou letech jsme se mohli na stránkách Včelařství seznámit se systémem včelaření v oplodňáčcích Mini-plus. Já, protože mám originály od firmy Łysoń z Polska, jim říkám podle prodejního názvu Mini úlky (MÚ). Některé skutečnosti mi ve zmíněných článcích chyběly a taktéž jsem se chtěl podělit se sedmiletými zkušenostmi s chovem matek v tomto systému.

Včelařím přes 40 let v oblasti Nízkého Jeseníku, konkrétně Libavá, okolí Krnova a Opavy. V současné době máme s manželkou stále okolo 200 včelstev. Chovem matek se intenzivněji zabývám posledních 20 let. Prvních 15 let jsem používal k odchovu matek malé oplodňáčky (obr. 1 -3). V roce 2011 jsem měl možnost se na včelařském zájezdě do Polska seznámit s chovem matek v Mini úlcích (obr. 4-5). Od začátku mne nadchla především možnost tyto úlky zazimovat a na jaře velice brzy pokračovat v chovu matek. Hlavně pak bez nutnosti zasahovat do kmenových včelstev, abych získal včely pro plnění oplodňáčků. Zeslabování včelstev na začátku snůšky, ale hlavně pracnost a složitost této operace mne vždy dost trápilo.

Začátky v chovu v Mini úlcích

Pro svou první sezónu v Mini úlcích jsem si pořídil 10 originálních sestav přímo od firmy Łysoń (obr. 6). Mini úlky jsem osadil z poloviny smetenci , druhou polovinu pak rámečky, které jsem nechal vystavět a částečně již zaklást v upraveném nástavku na kmenovém včelstvu v úlové soustavě Langstroth (obr. 7). Po velmi úspěšně první sezoně jsem pořídil dalších 50 nástavků. Dna a stříšky už jsem vyrobil vlastní. Jen okrajově se chci zmínit, že souběžně s chovem matek v Mini úlcích, jsem rozjel na prakticky stejném principu chov matek v Brennerových nástavcích (obr. 8 a obr. 9). Pro neznalé věci jen pár informací. Tento úl vyvinul koncem 60. let minulého století Otakar Brenner autor řady zajímavých publikací např. „Zákonitosti života včelstva“ nebo „Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonitostí“. Tento úl navrhnul na 9 rámků v nástavku míry 30x 30 cm popřípadě s polonástavky 30x15. Během svého včelaření jsem vyzkoušel téměř vše a ani tento úl mi neodolal. Včelařil jsem v něm pouze s polonástavky , ale moc úspěšný jsem nebyl. Tedy hlavně co se týče rojení. Přestože jsem měl včelstva i s deseti nástavky, vždy se mi včelstva vyrojila. Po zmíněném zájezdu do Polska, jsem pro ně našel konečně smysluplné uplatnění. Technologie ošetřování je prakticky stejná, jak bude popsána u Mini úlků.

Originální Mini úlek Łysoń

Tato sestava se skládá z dna (obr. 10), nástavku (obr. 11), stropního krmítka (obr. 12), stříšky a přepážky, pro případné rozdělení úlku na dvě samostatné jednotky. Všechny tyto díly jsou vyrobeny z extrudovaného polystyrenu (Styroduru) v kovových formách, každý díl zvlášť jako jednolitý celek, tzn. bez jakýchkoliv spojů.

Dno má dvě česna a dva větrací otvory právě pro možnost rozdělení Mini úlku na dva samostatné oddíly. Součástí dna jsou letáčky do česen, větrací záslepky do česen a plné záslepky do větracích otvorů a česen.

Nástavek má vnější rozměry 30x30x17,6 cm a vnitřní světlosti 23x23 cm, síla stěny je tedy 3,5 cm. Velkou výhodou je, že do horní a spodní části nástavku je integrován rám z odolného plastu, který výrazně zlepšuje kvalitu práce s tímto úlkem, umožňuje snadnou očistu od propolisu a také velmi zvyšuje životnost nástavku oproti svépomocí vyráběným. Horní a spodní plastový rám má tzv. „falc“, který mají i ostatní části Mini úlku, takže celá sestava je velice stabilní. Zde bych chtěl uvést, že cena tohoto nástavku přímo od výrobce je necelých 300 Kč (celá sestava pak asi 630 Kč), což není cena ani jedné včelí matky. Z estetických i funkčních důvodů je tedy lepší alespoň nástavky nakoupit.

Stropní krmítko má, stejně jako nástavek, horní a spodní rám z tvrdého plastu. Objem krmítka ve vodorovné poloze je 1,4 litry.

Stříška je bez přesahu a zapadá přesně do horního falcu krmítka nebo nástavku.

Rámečky koupené s touto sestavou byly typu Hoffmann o rozměrech 22,5x 17, z čehož je jasné, že při světlosti nástavku 23 cm byly trochu delší a bylo třeba je upravit. Rámečky je možno umístit do nástavku na teplou i studenou stavbu.

Dovybavení a vylepšení Mini úlku proti tzv. „tovární verzi“

DNO v originálním provedení používám dnes již jen pro uzavření včelstvíčka, protože má dva větrací otvory. To lze použít např. při osazování smetencem nebo při převozu na jiné stanoviště. Hned první podzim a zimu jsem došel logicky k tomu, že je problematické léčení a vzhledem k nutnosti zaslepit spodní větrací otvory se také podstatně zvýšila vlhkost v úlku, protože velikost česínka 5x2 cm (10 cm2) je pro odvětrání naprosto nedostatečná. Rychle jsem tedy vyrobil nová dna z foliované vodovzdorné překližky (obr. 13). Ty umožňují vložení monitorovacích podložek na měl, zvětšila se plocha česna na 26 cm2 a tím poklesla o něco vnitřní vlhkost. Na obr. 14 jsou včelstva v MÚ v zimě. Tato dna dnes používám v chovnou sezónu. Jsou dobře čistitelná a neumožňují příliš stavbu díla do nízkého podmetu. Neumožňují ale podzimní ošetření fumigací a také aplikace aerosolem je problematická. Fumigování bylo nutno provádět v horním nástavku při nutnosti vyndání jednoho plástu se zásobami s velkým obtěžováním včelstvíčka. Při použití aerosolu pak bylo na podložkách velké množství mrtvolek, evidentně včel poškozených studeným aerosolem. Poslední dva roky tedy používám na zimu dna s vysokým podmetem 11 cm a kvalita zimování a komfort léčení (fumigace na stojánku v podmetu) je podstatně lepší (obr. 15 a obr. 16). Větší je také česno o ploše 46 cm2, které společně s vysokým podmetem definitivně vyřešilo vlhkost v úlku.

NÁSTAVEK není potřeba nijak upravovat. Originál je dodáván v bílé barvě, takže si jej včelař natře nějakou vodoředitelnou barvou. Vnitřek úlku mi včelky trochu „nakusovaly“, proto jsem jej záhy začal natírat Fasadinem. Na jaře, když se zazimované včelstvíčko rozděluje na chovné jednotky, překládá se do čistých nástavků a zimní nástavky se mechanicky očistí, natřou zevnitř zmíněným Fasadinem a jsou připraveny na další použití – toto je nejlepší dezinfekce (obr. 17 a obr. 18). Mechanické poškození nástavků (vnější i vnitřní) je možno opravit speciální hmotou. Já používám obyčejný akrylátový tmel, který se srovná špachtlí, po uschnutí se přebrousí a natře příslušnou barvou (obr. 19). Opravoval jsem i opravdu velké díry po útoku žluny a opravené místo nelze poznat.

KRMÍTKO, jak už jsem uvedl, má při vodorovném umístění objem pouhých 1,4 litry, při mírném naklonění jen 1,2 litry. Na jedno nakrmení tak dodáme necelý 1 kg cukru v roztoku 3:2, nebo 1,6 kg, pokud používáme hotová invertní krmiva. K plnému nakrmení je potřeba dodat cukerný roztok zhruba 10x. Já používám běžné láhve 3,6 l s prosakovacím víčkem nebo láhve 1,7 litrů a krmím invertním krmivem, takže mám nakrmeno na dvě aplikace v prvním případě nebo čtyři aplikace v druhém případě. Zatím jsem nezjistil rozdíl v kvalitě vyzimovaných včelstev v případě rychlého nebo pomalého krmení. Pro láhve 1,7 litrů je potřeba jen jeden prázdný nástavek. Krmení invertem je výhodnější, protože tato přece jen menší včelstvíčka jsou o něco náchylnější k vyloupení, zvláště jsou-li na stejném stanovišti současně normální včelstva. Krmení invertem riziko loupeže téměř eliminuje.

STŘÍŠKA v originálu má stejný půdorys jako nástavek a zapadá do horního falcu nástavku. Nahradil jsem je běžnými teleskopickými stříškami – dřevěný rám překrytý sololitem krytý kvalitní asfaltovou lepenkou (obr. 20). Pod stříškou používám celoročně běžnou durafolovou folii a jako uteplivku 19 mm hobru.

RÁMEK, dodávaný s úlkem byl hoffmanova typu s úzkou spodní loučkou. Hned od začátku jsem je začal nahrazovat rámečky s mezerníky a širokou spodní loučkou. Rámečky s mezerníky (obr. 21) jsou vhodnější pro lepší manipulaci s dílem, hoffmanovy rámečky včely hodně tmelily. Rámky s úzkou spodní loučkou včely přestavovaly do byť nízkého podmetu a tak ztěžovaly manipulaci a hledání matky. Široká spodní loučka toto prakticky vylučuje. V Mini úlku nemám ambice používat rámečky, které by se daly spojovat na nějakou běžnou rámkovou míru (tady by se nabízela míra Optimalu 42x17). Pokud by měl tento systém sloužit převážně k tvorbě oddělků, bylo by logičtější

použít k tomu plemenáče na běžné rámky. Rámečky drátkuji 2x vodorovně a zatavuji mezistěnu přes celou plochu.

Strůpek a uteplení
Jako strůpek používám durafolovou folii (obr. 22). Vyhovuje pro letmé kontroly bez vyrušení včel a po vyřešení zimování na vysokém dnu, není problém s vlhkostí v úlku. Pro uteplení používám, stejně jako v kmenových včelstvech, hobru síly 19 mm (obr. 23). Možná by byl lepší polystyrén, ale ten mi likvidovali především mravenci.

OSTATNÍ – např. lavice pro úlky (obr. 24), je dobré umístit do výše 80 – 100 cm. Práce je pak daleko pohodlnější. Mám umístěny úlky po 5 – 7 na lavicích, které sestávají z 2 zemních vrutů, do nich jsou uchyceny trubky s nahoře navařeným plocháčem a na těch jsou uchyceny 2 trámky profilu 7x4 cm. Z fotografií je patrné, že umístění Mini úlků u mne (obr. 25) i v Polsku je v řadách a odporuje dosud ražené teorii o umístění oplodňáčků „chaoticky“, s výlety na různé světové strany, z důvodu orientace matek. Poznatky mé i jiných chovatelů, včetně těch polských jasně dokazují, že jde jen o jeden z mnoha včelařských mýtů. To stejné platí o barevném rozlišení den úlů, či použití nějakých geometrických obrazců. Včely a matky se rozhodně neorientují zrakem nebo alespoň ne nějak podstatně. Samozřejmě i já dna natírám různými barvami, ale pouze z estetických důvodů.

TECHNOLOGIE OŠETŘOVÁNÍ MINI ÚLKU

Pokud začnu ošetřováním včelstva dle kalendářního roku, tak první případné úkony přicházejí v úvahu v předjaří. V tomto období je nutno hlavně hlídat stav zásob. Zde to byl problém v prvních letech mého chovu, kdy jsem zimoval ve dvou nástavcích. Včelstvíčka byla už na konci února se zásobami na nule a tak jsem byl nucen jim zásoby dodat formou invertního těsta. Při zimování ve třech nástavcích tento problém prakticky odpadá, ale výjimečně k tomu může dojít i zde, při přezimování mimořádně silného včelstva.

K vytvoření chovných jednotek, tedy k „rozhození“ zimovaných včelstev, je důležité množství plodu. Záleží samozřejmě na průběhu počasí v předjaří a na jaře. V našich podmínkách (280 m n.m.) je to většinou na přelomu dubna a května. Záleží také, kdy mám nachystané matečníky do těchto jednotek. V té době je ve včelstvu 8-12 plástů s plodem. Přestože je tento Mini úlek určen primárně pro chov matek, je potřeba v tuto dobu zužitkovat loňskou mladou matku. Samozřejmě je možno je použít k výměně matek v kmenových včelstvech, případně do osiřelých včelstev nebo

do raných oddělků. Mně se osvědčilo odebrat oddělek přímo z Mini úlku. 3-4 plodové plásty s mladou loňskou matkou a 2- 3 plásty ze zásobami vložím na jiném stanovišti do upraveného nástavku (obr. 26) a nad něj umístím nástavek se soušemi už běžné míry (obr. 27). V této době se i takto malé oddělky bouřlivě rozvíjejí a už za týden je při kontrole v tomto horním originálním nástavku plod a nové zásoby pylové i glycidové. Během dvou měsíců, tedy do konce června, je z něj prakticky plnohodnotné včelstvo. Loni jsem už z těchto nových včelstev dokonce vytáčel v červenci med z lípy a v srpnu medovicový med. Tento typ oddělků používám k rozšíření počtu včelstev nebo k doplnění počtu z důvodu zimních ztrát. Po vytvoření mini oddělku z vyzimovaného včelstva zbývá ještě v Mini úlku 6 – 8 plodových plástů. Tyto rozdělím rovnoměrně do 2 -3 nových včelstvíček. Pokud jsem oddělek nedělal a matku zužitkoval jinak, vytvořím chovných jednotek samozřejmě více. Nový Mini úlek, chovatelská jednotka, obsahuje tedy 2-3 plodové plásty, alespoň jeden zásobní plást a zbytek doplníme na plný počet 6 rámků mezistěnami. Po min. 3 hodinách, do nich vložím matečník den před líhnutím. Po 2-3 dnech kontroluji vylíhnutí matek. Pokud je matečník vykousaný z boku nebo se z něj matka nevylíhla, zkontroluji pečlivě, zda nemá včelstvíčko naraženy vlastní matečníky. Pokud ano, tak je zruším a opět za pár hodin vložím nový matečník. Kontroluji opět za 2-3 dny. Další kontrolu pak provádím za 10- 14 dní od vylíhnutí matky, kdy už by měl být ve včelstvíčku její otevřený plod. Snažím se už najít matku, a pokud vyhovuje z vizuálního hlediska, tak ji označím. Ve včelstvíčku pak zůstává ještě pár dní do zužitkování např. k prodeji. Při vybírání matek se ještě jednou posoudí kvalita plodování. Matky, které nevyhovují z hlediska fenotypu nebo kvality plodování brakuji. Matky potřebují pro kladení dostatečný prostor. Nadbytečné zásoby, především při jarní nárazové snůšce, popřípadě i plodové plásty nahrazujeme mezistěnami. Odebrané plásty se zavíčkovanými zásobami je možno použít, pokud jsme ale schopni je uchránit před zavíječem, pro zakrmení na zimu nebo pro slabší včelstvíčka. Z odebraných plodových plástů se včelami je možno vytvořit novou jednotku nebo plodovými plásty bez včel posílit slabší včelstvíčko. Po zužitkování matek se další nové matečníky vkládají druhý den. Všechny popsané postupy se pak znovu opakují. Tento kontinuální chov umožňuje získat z jednoho Mini úlku za sezónu 3-4 matky. Při menších nárocích na kontrolu kvality matek a prodloužení chovatelské sezóny do podzimu, by jich mohlo být i 6.

Ještě jsem nezmínil, že hned na začátku chovu matek v Mini úlcích jsem zavrhnul jeho rozdělení na dvě samostatné jednotky. Chovem na třech rámečcích bych vlastně zůstal u původních malých oplodňáčků. Sice jsem to zkusil, ale spokojen jsem nebyl. Na šesti plástech se mladé matky předvedou

daleko lépe. Navíc nechci ani nepotřebuji chrlit velké množství matek, ale chci hlavně kvalitu pro sebe a případně i pro své zákazníky.

Včelstvíčko na 6 plástech je po celou chovatelskou sezónu prakticky soběstačné, jsou zde dělnice všeho stáří včetně velkého množství létavek, které zásobují úlek dostatkem pylu, nektaru i vody. V tomto prostředí jsou pro zdárný odchov matek optimální podmínky, velmi podobné přirozenému prostředí, jaké je v klasickém úlu. Produkované matky jsou vysoké kvality, protože včelstvíčko je dostatečně silné, aby se o mladou matku kvalitně postaralo jak po výživové stránce, tak po stránce tepelného optima. To není vždy na dostatečné úrovni v malých oplodňáčcích. Není v nich dostatatek létavek a z toho vyplývá nedostatek především pylu a tím špatná výživa jak matek, tak plodu.

Zimní sestavu začínám dělat po skončení poslední výraznější snůšky, což je u nás dokvetení lípy malolisté. Včelstvo k zazimování se skládá ze tří nástavků. Vždy ze dvou Mini úlků matky zužitkuji a v jednom zůstane původní matka. Osiřelá včelstvíčka odložím bokem, aby ztratila létavky, a po dvou hodinách je spojím z třetím včelstvíčkem z matkou. Krmit nově sestavené včelstvo začínám nejdříve druhý den. První dva roky jsem zkoušel přezimovat jen ve dvou nástavcích. Včelstva přezimovala, ale již v únoru bylo nutno je přikrmit těstem a při horším průběhu počasí, kdy to nebylo možné, došlo i k úhynům. Ve třech nástavcích je dostatek zimních zásob, které vydrží až do jara. Dostatek zásob si potvrzuji potěžkáním této sestavy. Mohu tím také odhalit případně vyloupené včelstvo. Zimní sestavu již také dělám na vysokém dnu, jak již jsem dříve popsal. V listopadu a prosinci pak provádím běžné ošetření proti varroáze s kontrolou spadu roztočů a v lednu odběr zimní měli. Množství aplikační dávky léčiv je nutno přizpůsobit úměrně síle včelstvíčka. Mřížky proti hlodavcům nepoužívám a za celou dobu se mi do úlků žádný vetřelec nedostal. Zřejmě je to i konstrukcí lavice, kdy se po hladké trubce myš do úlku nemá šanci dostat. V jednom roce, ve velmi silných mrazech, jsem měl problémy se žlunou (obr. 28). Nepomáhaly žádné plašiče, až jsem dostal nápad úlky srazit k sobě a na bok krajního umístit tabulku s pozinkovaného plechu (obr. 29). Na přední a zadní stranu úlku žluna nešla, neboť se neměla jak a za co zachytit.

Závěr

Samozřejmostí chovu matek je dobrá evidence. Rozhodně není v silách včelaře si zapamatovat, co se v kterém úlku zrovna děje. Polský včelař (prof. Wilde), kromě vedení běžné papírové evidence, vyřešil rychlou orientaci na včelnici originálně, a to různou pozicí zámkové dlažby na stříškách úlků (obr. 30). Podle postavení ihned ví, kde jsou např. kladoucí matky, kde je potřeba vložit matečníky, apod. V posledních dvou letech chovám matky také v dřevěných miniúlcích (obr. 31), které jsou se stejnými rámečky jako ve styrodurových nástavcích. Původně mi chyběly originální nástavky, tak jsem pár dřevěných rychle vyrobil. Nakonec v nich již budu podruhé zimovat. Nástavky mají sílu stěny 25 mm a zatím nevidím žádný rozdíl při chovu matek v létě, tak ani v zimování ve srovnání se styrodurovými nástavky.

Snažil jsem se popsat vše co nejpodrobněji, tak doufám, že pro včelaře, kteří se teprve k chovu matek chystají, bude můj způsob chovu inspirací. Ti zkušení již své osvědčené postupy mají a mohou si je tedy porovnat s trochu jiným pojetím chovu matek. Případné dotazy rád zodpovím.

Vyšlo v časopise Včelařství  jako článek na pokračování v číslech: 10/2019, 11/2019, 12/2019